Číslo: 8
21.02.2000
Článků: 89

Titulní
Uherskohradišťsko
Brodský
Kultura
Z
Pro
Humor
Sport

REDAKCE

ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000


DOBRÝ DEN SLOVÁCKO


FÓR TÝDNE
Lázeňské procedúry orgánú





FÓR TÝDNE

Duchaplný kapitán
Jednú tak nad Kunovicama krúžila čtyřistadesítka a hlásila poruchu podvozku. Všeci radili kapitánovi, co má dělat, ale nic to nepomáhalo. Letadlu už docházalo palivo. Kapitán hlásíl na letiště: „Nic sa nedá dělat, předávám velení strýcovi Ohnútkovému, kerý má eště jeden nápad. Končím!” Všeci na letišti čekali, co sa bude dít. Najednú letadlo zakrúžilo nad přistávací dráhú a už sa znášalo k zemi. Když sa přiblížilo, tož všeci spatřili, že z něho trčí dvacet párú noh. Těsně před přistáním býl slyšet enom hlas strýca Ohnútkového: „Až zařvu včíl, tož všecí mosíte utěkat jak o život!”

Zadní stírače
Ruda Práškú si kúpíl novú feldu. Když si ju před barákem zrovna leštíl, tož k němu přistúpíl súsed Antoš a pravíl mu: „Rudo, a víš, proč má ten tvúj Favorit stěrače aj na zadním okně?” „Tož, úplně přesně to nevím.” „No přeca proto, abys mohl utírat muchy, co ti narazíja do skla…”

Hádanka
Víte, kdy si roba na dědině najlepší odpočine od domácích prací? No přeca, když vám dovezú uhlé!

Stalo sa ve vlaku
Strýc Rýpalú jél jednú vlakem do Prahy. Vlak býl narvaný až k prasknutí. Když už sa blížíli k Praze, tož vjéli do teho velikého tunela. Po delší chvilce sa z něho vyřítíli a strýc prohodíl ke spolucestujícím: „Ten býl ale dlúhý, co?” Naráz vedle něho taková mladá děvčica sa začervenala a pravila: „Ježišmarja, tak ten byl Váš?”

Ve videopůjčovně
Dojde tetka Němcová v Hradišti do videopújčovny a ptá sa prodavača: „Poslyšte, kde tady máte to erotické odděléní?” „A hledáte něco konkrétního?” „Ano. Svojého starého!”

A sakra
Jél jednú Janek Otrubú autobusem do Brodu, a aby řeč nestála, tož prohodíl na svojého súseda na sedadle: „Až dojedu do Brodu, hneď si zajdu na pivo, protože sem včíl ušetříl dvacet korun. A co vy, také jedete načerno?” „Já né,” pravíl ten chlapík, „já nemosím, já su revizor!”

Přeřeknutí
Přijde jednú Toníček Vrzalú v Mistřicách do hospody a je nejaký velice smutný. „Co sa ti stalo?” ptali sa ho chlapé. „Ále, ani sa neptajte. Stala sa ně taková mrzutost. Přeřekl sem sa před mojú starú. Chtěl se jí řéct: Miláčku, neudělala bys mě kafé? No a zatým ze mě vyletělo: To sem si s tebú zadřél pěknú třísku, ty bestijo jedna škaredá!”

Sportka je sviňa
Přišél debil do realitní kanceláře a pravíl: „Já bysem si scél toupit domecet!” „A za kolik byste si ho tak představovál,” ptál sa ten realista. „Asiii tááák za 12 milióóónúúúú!” „A prosím vás, kde byste vzál tolik peněz?” „Jáááá sem vyhrrrrál v lotérijjii sto milóooonúúúúú!” „A sakra, tak z toho by mě asi klepla pepka!” „No vidýte, a me to enom tak trochu líííízlo!!!”

Ubékané děcko
V Javorovci tetina Drátková, ráno vstala, vysekala do ledu ďúru a začala umývat malého Jurku. Ten řvál jak tygr. „Co řveš,” pravila tetina, „šak to néni horké!”

Neco od Hrebenára
Došél do drogérie v Hradišti k Hrebenárovi mladý Jara Prášek a že by si rád kúpíl ten prezervatýv. Prodavačka ho ale upozornila, že jich prodávajú enom v baléních po třech, šesti nebo dvanácti kusách. Protože býl Jara zvědavý, tož sa ptál: „Poslyšte, a kdo jich tak kupuje?“ „No, tož ty balíčky po třech, ty kupujú středoškoláci, keří chodíja tak do druhého ročníka. Jeden majú na pátek, jeden na sobotu a jeden na nedělu.“ „No a ty po šesti?“ ptá sa zvědavo Jara. „Tak, ty kupujú také středoškoláci, ale už ti, co sú v posledním čtvrtém ročníku. Dva majú na pátek, dva na sobotu a dva na nedělu.“ „A co ty po dvanácti?“ „Tak ty kupujú všeci ženáči. Jeden majú na leden, jeden na únor, jeden na březen…“

Rozhoduje rychlost
Přišél Janek Drábek v Míkovicách do hospody a křičál: „Dva veliké rumy a pivo. Ale rychlo, rychlo, než to přijde…” Když mu to hospodský donésl, tož to všecko honem do sebe hodíl a zas naléhál: „Eště mně to dajte jednú, než to přijde.” Vrazíl to do sebe a když to chtěl už asi popáté, tak sa hospodský ptál. „Hergot, co to furt kecáte s tým, že cosi přijde. Raděj mně už zaplaťte!” „No, šak sem říkál, už to přišlo!”








Lázeňské procedúry orgánú
Tělesné orgány strýca Malinového měly schůzu. V˙čele předsednictva seděl mozek a pravíl: "Kdo potřebuje jet do lázní, ať sa přihlásí." Hlasily sa plíce: "My sme takové prokúřené a ten smog tady v˙Hradišti je hrozný." Všeci súhlasili a tak plíce jely do lázní. Za rok sa sešli všeci zas. Tentokrát sa hlásily ledviny: "Už sme celé propité, potřebujeme jet do lázní." Ledviny teda jely také. Za rok sa tělesné orgány sešly znova a diskutovaly o lázňách. Vzadu sa nesmělo nekdo hlásíl. Mozek nahlédál, ale nic neviděl, proto pravíl: "Hej, co vy tam vzadu, néni vás vidět. Estli chcete jet do lázní, tož sa postavte!" "Ja, to kdybych mohl, tož nepotřebuju lázně!"







www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund