Číslo: 18
05.05.1997
Článků: 36

Titulní
Uherskohradišťsko
Ze
Kultura
Pro
Pošta
Horoskop
Humor
Sport

REDAKCE

ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000


DOBRÝ DEN SLOVÁCKO


SÁGA JEDNÉJ HOSPODY
FÓR TÝDNE





SÁGA JEDNÉJ HOSPODY
Jarní slunko, to je sviňa
Jaro už pokročilo, slunéčko začalo připalovat, muchy sa začaly bát o chládek a v hospodě #U Kyklopa sa mělo po dlúhéj době zaséj malovat. Jednú ve středu nechál Jožka zavřené, zavolál si Staňu řečeného #Remál a pustíl sa do ometání pavučin.
Aby mu neutékli štamgasti ke konkurenci, tož vytáhl stůl a pár legátek na dvůr, přidál dvě bedny lahváčú, flašu borovéj, otvírák a tech pár najvěrnějších sa už o sebe postaralo samo.
Lesti na chlapy začalo působit to ostré jarní slunko, alebo vypité piviska, je těžko řéct. Možná ím byla aj dlúhá chvíla, a tož začali vymýšlat capiny. Prý kdo dál dopluje. Aby to bylo zajímavější, tož první prý dostane velikú štamprlu borovéj. Že si ju ale bude moset zaplatit sám, to už nikdo neřekl.
Dlúho védl Pepoš #Mrk, kerý býl trénovaný. Kromě lépání much nedělál lautr nic iného, enom kde chodíl, tož okolo sebe prskál a plúl. Málem mosél nosit okolo huby blatníky. Býl snáď trochu #šváclý makem za ucho a měl na to aj papíry, ale šlo to s ním vydržat.
Začínál ho už ale doháňat hrobník Štychar. Ten chťa byt první, tož si při svojém posledním pokusu tak mocno odplúl, že mu vyletěly aj jeho falešné zuby a přistály až v kuřinci, co tam ostál po kohútovi, kerý patříl hospodckéj Heleně. S velikým sakrováním ich včíl umývál ve škopku s déšťúvkú a řvál na hospodského, ať mu honem přinese štamprlu, lebo mu tú sviňu opéřenú zabije a nadělá z ní kosárky na hodovú baranicu.
Křik přilákál aj okolo idúcího zkrachovalého sedláka Plúžka, kerý sa vracál z formánky. Koně zvyklé jeďa okolo hospody dycky zastavit a poslušno čekat na hospodářa, tak udělaly aj včíl. Jak ale Plúžkovi trvalo to napájání dél jak dvě hodiny, což bývalo dost často, vydaly sa k domovu samy. Večér ich dycky našél před maštalú aj s vozem, jak hladovo okusujú kvítka v súsedovéj zahrádce.
Jak byli chlapi rozkurážení, dostali hneď nápad, jak si udělat z Plúžka pořádnú prču. Aby ho pozdržali, tož mu parkrát uléli enom tak grátis a už ho měli tam, kde chtěli. Plúžek totiž uznávál heslo: #Jak je to zadarmo, kdyby ně to mělo rozškubat. Býl už pěkně hňáplý, řečí měl jak holič v sobotu a právě si vytahovál další pivo z bedny, na keréj lapěl. Toho zavčasu využili cigán Markos aj s Mrkem, ticho sa z téjto veseléj společnosti vytratili, aby mohli provéct svoju lotrovinu.
Před hospodú vypřáhli Plúžkovy koně z žebřiňáka a odvédli ich k Markosovi do humna. Tam chytili dvě koze, keré jeho Terka chovala kvůlivá mléku, omašlili ich barevnýma pantlama, zapřáhli do voza místo koní a spokojeno sa vrátili mezi už dobře zrychtované osazenstvo dvora. A teď teprvá začalo to pořádné štengrování.
#Ty tvoje hajtry už nejsú dobré ani do saláma, rýpl si Štychar a pokračovál, #dyť ledvá utáhnú žebřiňák a což teprú, když vezú fúru hnoja a vy dvá, ty aj s tú opícú co máš, sedíte na kozlíku!
#Cóóó, zakymácál sa na bedně Plúžek, #moja Fuksa, tá vás utáhne všecky, aj kdybyste patama brzdili.
Slovo dalo slovo a všeci sa za velikého křiku pustili ke koňom. Plúžek jak správný gazda první. Sotvá sa vyplantál z vrát, ostál zarazený jak vidle v hnoji. Býl to srandovní pohled na ten potah. Hladné a nepodójené koze, omašlené pantlama, žalostivo mečaly v nezvyklém postroji a snažily sa hnút z místa. Ale marně. Chlapi sa za břuchy popadali a bečali smíchy, když zhlédli Plúžka, kerý včíl čučál jak čerstvo vyoraná myš.
#Snáď si chce založit pojízdnú mlékárňu, žgrňa jeden, rýpl si naposledy Štychar a vydál sa rači nejistým krokem k domovu. Tam na něho po téjto komédyji asi čekala iná dráma. Kde v hlavní roli isto byla jeho Poluša. A potom, že jarní slunko nedělá divy.
-áčko-







FÓR TÝDNE

"Karle, cos to zas udělal?"
"Já? ... Nic..."
"Tak vidíš, všecko abych tady dělala sama!!!"
Šli dvá policajti a najednú uviděli ďúru v zemi. #To by mohla byt studňa, pravíl jeden, #hodíme tam šutr a podle teho, kdy to žbluňkne, tož poznáme, jak je hluboká. Hodili ho tam a počítali, jak dlúho letí. Napočítali pět vteřin.
#Víš co, pravíl druhý, #hodíme tam ten pražec, co tu leží, estli poletí stejně dlúho. A letěl stejně dlúho. Naráz z ničeho nic letěla kolem koza a hép do studně. Zas pět vteřin. Za chvílu doběhl dědek v gumákách a ptál sa: #Neviděli ste tady kozu?
#Skočila do studně, odpověděli policajti.
#Jak mohla prosím vás skočit do studně, divíl sa dědek, #když byla uvázaná na pražci?

VĚŘTE NEVĚŘTE
Jednú prý v hradišťském kostele farář oznámíl, že příští kázání bude věnováno rozboru lži, a proto si majú všeci farníci přečíst osmnáctou kapitolu evangélia svatého Marka. Při příštím kázání sa farář ptál: #Kdo z přítomných si přečetl tú osmnáctú kapitolu svatého Marka? Všeci sa velice hlásili. #Milí farníci, vidíte, pravíl farář, #jak je nutné promlúvit si o lži. Evangélium svatého Marka má totiž enom kapitol šestnáct.

NEPLATIČI POZÓR
Sotva dostál jeden známý hradišťský neplatičský podnikatel upomínku, sedl si a napsál dopis: #Vážený pane! Dovolil ste si mně napsat drzý dopis. Upozorňuju Vás, že během roku ukládám pečlivě všecky nezaplacené účty do přihrádky. Na Nový rok dycky zamúřím oči, vytáhnu jeden účet a zaplatím. Estli sa eště jednú opovážíte poslat mně takovú nestydatú upomínku, pak budete z losování vylúčený. S veškerou úctou...

POSLEDNÍ VŮLA
Strýc Kočaba si nechál zavolat notářa, aby udělál poslední vůlu. Každému dobročinnému spolku odkázál po sto tisícách korun a každý jeho synovec dostál po dvě stě tisícách. #Strýcu, a to ste tak bohatý? ptál sa notář. #Tož to teda nejsu, ale ať vidíja, že to s něma myslím dobře.

JAK SA TO MOHLO STAT
#Mařeno, víš co sa nám přihodilo? Naša Evička je těhotná. Jak sa to enom mohlo stat? #Možná, že to udělál ten chalan, co u nás na Vánoce spál. #Ten měl ale přeca postél sám extra pro sebe! #No, třeba ale vylézl z té postele. #No dobře, ale mezi jeho postelú a postelú Evičky byla přeca plenta. #No tak si třeba tú plentu odhrnúl. #Leda tak!

NEŠŤASTNÉ PŘEDPLATNÉ
Naše redakce Dobrý den, Slovácko dostala před nedávnem dopis od jednoho pravidelného odběratele našich novin, ve kterém rušil předplatné našeho týdeníku. V dopise uváděl, že jeho žena kvůli našim novinám mu nepřipraví ráno snídani, dokud si jich celé nepřečte, což má za následek, že on proto chodí pozdě do práce.

TO BY BYLO ZAJÍMAVÉ
#Víš, co bych rád věděl? pravíl strýc Ruda tetině. #Co, prosím ťa? #Kde umřu. #A co bys z teho měl? #No, já bych tam nikdy nešél.

NEKERÉ PRÝ UKLÚZLY
Mladý farář nastúpíl na fáru v jednéj dědině a po krátkém pobytu došél na zasedání obecnéj rady se žádosťú, aby byly v dědině chodníky lepší posypané, protože moc žen si u zpovědi stěžovalo, že #uklúzlo. Všeci radní aj starosta sa velice řechtali a když to chtěli temu mladému farářovi vysvětlit, tož on jich předešél a pravíl: #Pane starosto, vy sa moc nesmějte, protože tá vaše panička tento týdeň uklúzla už třikrát.

TOŽ TO JE OPRAVDU ZE ŽIVOTA
Na novoveské pláži sa procházál strýc Kovařík a naráz uslyšél volání o pomoc. Šél teda po hlasu a co nevidí. Z písku trčí enom hlava chlapa, ale ináč je celý zahrabaný. #Co sa vám stalo? ptál sa strýc. #Ále, tak sa ně pomstila banda Rudy Vlachynského, svázali ně a zahrabali do písku. #Ale špatně, moc špatně! pravíl strýc a začál mu přihrnovat písek k hlavě.

MANÉVRY TO JE VĚC
Velitel praporu z hradišťských kasáren vysvětlovál vojákom: #Když zaútočí nepřítel ze severu - ustúpíme na jih. Když zaútočí z jihu - ustúpíme na sever. Když ze západu - ustúpíme na východ, a když z východu - tak půjdeme na západ. A kdyby náhodú nezaútočíl, tak budeme držet pozice za každú cenu!

NA PLESE
#Strýcu, jak sa vám líbí na plese? #Je to tady velice pěkné. #A co hudba? #Tá je také dobrá. "A záchody? #Tož tam sem eště nebýl.

NÁVRAT Z PRAHY
Janek Buršú sa vrátíl dóm ze služební cesty z Prahy a naráz velice omaródíl. Doktór ho prohlédl a konstatovál, že trpí tú hydropsijú, to znamená, že má moc vody v těle. #Jak je to možné, v Praze sem přeca žádnú vodu nepíl, dyť sme přeca pili enom whisky? Když sa ale trochu zamyslél, tož na to přišél: #Dyť já su ale blbý, to určitě je tým ledem, co sem si tam dávál.

TI UČITELÉ SÚ ALE ZVĚDAVÍ
#Jak poznáš, Fanošku, hrušku od jabloně? ptál sa učitél v Prakšicách. #Podle plodú. #Dobrá, ale co když eště ty plody nejsú? #Tož si počkám.

TOŽ TO JE ROZHODNUTÍ
Janek Okurkú pravíl chlapom v hospodě: #Chlapé, tak sem sa rozhodl, že sa přihlásím do té cizinecké légie. #No, a ty máš nejaké bojové zkušenosti? ptali sa chlapé. #Tož šak ba, dyť su přeca deset roků ženatý a bývám navíc eště s tchýňú!

TOŽ AJ TAK SA MOŽE
Mladá šestnástka Lucka Berková přišla v Hradišti na porodní a prosila tam ty místní doktory, estli by jí na chvílu nepoščali nejaké to malé děcko. #To je vylúčené, a na co ho prosím vás chcete? #Ále, chtěla bych enom nekoho postrašit.







www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund