Číslo: 2 13.01.1997 Článků: 37 REDAKCE ARCHIV minulých čísel Rok 1996 Rok 1997 Rok 1998 Rok 1999 Rok 2000

 Veliká silvestrovská šou FÓR TÝDNE  Veliká silvestrovská šou "Ty neznáš silikonové těsnění do oken?" No a býl tu Silvestr, poslední deň roku. Ženské létaly eště na poslední chvílu po všeckých dvúch konzumech, co máme v dědině a zháňaly nejaké ty speciality, aby měly na chlebíčky a jednohubky. Hrobník Štychar temu neříkál jednohubky, ale jednodržďky. Šak do téj jeho sa jich vlézlo nekdy aj pět taléřků. Chlapi zaséj mlátili dvércama od ledniček a kontrólovali zásoby tekutin, aby bylo na Nový rok čím připit. Aj v hospodě U Kyklopa sa pilno rychtovali na tento deň. Šak bylo také proč. Úderem devátéj hodiny, gdyž Jožka Kyklop otvírál, sa začali hrnút první hosté. Začínala sa tu tradiční silvestrovská sútěž Veliká cena dědiny v marijáši. Tento deň nesměl ostat ani jeden stůl, kde by sa nehrály karty. Mosél jich hrát aj ten, co temu vůbec nerozuměl. Tým to bylo také napínavější, ale také hlučnější. Na rozjezd ulél Kyklop každému hráčovi malého prcka borovéj na účet podniku, a potem sa už kolečka štamprlí vrtěly sami. V poledně sa všeci už z těžkýma nohama rozešli dóm, aby si do večera lízali rany a mohlo sa začat slavit. Letošním vítězem velikéj ceny sa stál Staňa Hrotků, kerý už za hodinu dřímál zmožený tým piviskem a borovú za kamnama, jak kůň u hospody a enom tak sa stalo, že nic neprohrál. Dostál na hlavu čepicu z novin, a potem ho chlapé odvézli na saňách jak krála dóm. Jak odbila osmá hodina, tož byli už zas všeci vyholení, nastrójení v bílých košulách a ze šlajfkama pod krkem zpátky v hospodě U Kyklopa. Začínala sa totiž právě Veliká silvestrovská šou, jak to bylo na plagátě za oknem hospody. Ludí už tu posedávalo plno a nekeří si už aj prozpěvovali a čekali až začnú hrát. Kapelu tvoříl hajný Srnec na harmoniku a švirgatý Lojzek Pelešný na bubny. Všeci sa dobře bavili a půlnoc sa pomalučku blížila. Eště před tým měl ale proběhnút zlatý hřeb večera, a to býl striptýz. Všecko už bylo dávno domlúvené s Mařkú Šústalkú, kerá měla už nejaké zkušenosti z E 55 a její silikonové erbegy budily u nekerých robek hroznú závisť. Gdyž sa trochu ubralo světla v sále a Mařka vylézla na stůl, začál vyluzovat hajný na harmonice tklivé tóny a při každém odloženém kúsku její garderóby spustíl Lojza fanfáru na buben. Za chvílu sa blížilo finále a chyběl už rozepnút enom poslední knoflíček, harmonika falešno kvíkla a nastalo hrobové ticho. Hrobník Štychar měl očiska vyvalené, že by mu jich mohl bičem ustřelit a hubu měl rozglábenú, až mu protéze spadly do piva. Sedlák Plůžek furt poposedávál, jak kdyby seděl holú řiťú v mraveništi a Jura Gajdošú sa zas usmívál jak měsíček na hnoji. A v tom to přišlo. Práskly dveřa a v nich jak bůh pomsty stála hrobníkova roba Poluša a řvala: Panenkomarja svatokopecká! Sodoma gomora! A hnala sa na Mařku aj na Štychara. Co bylo potem dál, už néni třeba líčit. Na tohoto Silvestra nebude Štychar určitě rád zpomínat, protože mu na hlavě přibylo asi deset dalších štychů a maródovat bude určitě až do Velikonoc. Pro všecky ostatní to býl určitě velice vydařený závěr roku a také asi najveselejší Silvestr poslední doby. Holt, tady sa ukázalo, jaký je eště ten rozdíl mezi dědinú a městem a jak sa k nám na dědinu tá kultúra těžko dostává. -áčko-  FÓR TÝDNE "Matúšu, když sem říkál, abys vzál aj ty staré brusle, tož sme sa asi nepochopili!" Strýc Matúš aj s tetinú vešél do jedného nemenovaného obchodu v Hradišti a mocně zakokrhál. Co blbneš, ty sas snáď zblázníl, rozčilovala sa tetina. Co ťa nemá, povídál strýc na to, toto je, jak sem zistíl, jediný způsob, jak donutit prodavačky, aby ně uvítaly s úsměvem ... V KUNOVICÁCH V Kunovicách v tem jejich obchodňáku povídala tetka Růža tetce Anči: Ty Ančo, a víš o tom, že letos budú vánoční stromky levnější? Nepovídaj, a od kdy? Od 25. prosinca! ODMĚNA Dvá strýcé si vyjeli na kolách na výlet. Za Hradištěm uviděli stát takovú pěkňučkú mlaďučkú děvčicu, kerá pichla dušu na tom svojém kostitřase. Juro, víš co, jeď napřed, já to té slečince zalepím a potem ťa dojedu, rozhodl strýc Matúš. A tak sa také stalo a za hodinu sa strýcé zas setkali v Častkově v hospodě. Enom si to přectav Juro, začál vyprávjat Matúš, když sem jí to kolo opravíl, tak ona že ně mosí nejak odměnit..., a tož si sdělala kalhotky a řekla: Strýcu, tož si vemte, co chcete!" A tak sem si vzál ten štrůdl, co měla v ruksaku. Dobřes udělál, pochválíl ho Jura, ty gatě by ti byly stejně malé. OD SÚDU Býl súd. A jak to na Slovácku chodí, šlo o pořádnú rvačku: Obžalovaný Matúšu Rozsypale, možete súdu objasnit, proč ste ukúsl Martinovi Onučkovi prst? A slavný súde, možu sa já optat, co on dělál s tým prstem v mojéj hubě o štyrech hodinách ráno? CHLAPÉ ŠAK TO ZNÁTE Vracál sa jednú Jakub Strožoch z Bánova ze sklépka narvaný jak zákon káže a navyšéj o půl paté ráno dóm. Když otevřél ložnicu a uviděl svoju starú, jak nabírala dech, tož ju předešél a pravíl: Ba, ba, ty holubičko moja sladká, já to všecko vím, já vím: zkazíl sem ti život, tým najvětším neštěstím bylo, žes ňa poznala, tvoja matka ťa dycky varovala, abys sis ně nebrala lumpa jedného, kdyby sas tenkrát rači utopila, tož mělas včíl pokoj, věnovalas ně ty nejkrásnější roky svojého života, a zatýms hřál a hada na svojích prsách, všecko to ale snášáš enom kvůli tem nebohým děckám, ale estli s tým nepřestanu, tož sbalíš kufry .... uf ..., dúfám, že sem na nic podstatného nezapomněl a už si možu ít lehnút? PÁN DOMU Ty, Matúšu, pověz, kdo je u vás pánem v domě? ptál su Jura Kráčalíkú Matúša Drčkového. Ja tož, to máš tak, Juro. My sme si to doma rozdělili. Moja stará porúčá mně a děckám, no a já porúčám psovi a holubom. AJ TAK SA STÁVÁ Poslúchaj, Rudo, pravíl strýc Oharek v hospodě na Salaši svojému súsedovi, ty máš ale otéklú hubu. Zuby, zuby? Ale kdeže, říkál Ruda, ruka, ruka. DOPIS NA VOJNU Tetka Anéška píše na vojenské cvičéní tomu svojému psaní: Milý Jožko, moc na Tebe tady všeci vzpomínáme, ale ten dopis, ve kterém píšeš o slivovicu, špek a klobásky sa asi nekde na poště ztratíl. O VÁNOČNÍCH PRÁZDNINÁCH Tak jak to na Slovácku chodívá, tož na Silvestra mladí sa chystali na tú oslavu do teho Barsíka, či jak sa temu nadává, no a malého Matúška škrk ke stařence do Bílovic. Stařenka byla sice ráda, ale na druhý deň už teho malého zaškňúřenca měla dost, protože jí nedál pořád pokoja, a tož mu pravila: Estli budeš furt zlobit, tož ťa zavřu do kurníka! - To klidně možeš, nato klidno Matúšek,ale vajca ti snášat stejně nebudu! KRUTÁ ZIMA Staříčku, ptál sa malý Fanošek, proč sa včíl říká, že je venku krutá zima? Tož to je proto, začál filozofovat staříček, protože je strašný mráz, nedá sa nikde jít, já mosím teda sedět enom doma a poslúchat stařenku! ZE ŽIVOTA Bavily sa roby v kravíně o tem, co je v životě najdůležitější. Ten můj starý, ten by vám určitě řekl, že najdůležitější je postél! pravila Jarča Buršová. Tož to ale nemá pravdu, vmísila sa do řeči Běta Čúřilová, dyť to ide dělat aj na mezi! POZDNÍ NÁVRAT Strýc Kučerú sa vracál pozdně nad ránem dóm. To si ty Cyrile? křičala tetina z ložnice. Baže su, čekáš snáď nekoho iného! odpovídál strýc. MATÚŠOVA MÚDROST Víno - ženy - zpěv .. ty Matúšu, čeho by sas dokázál zřeknút? ptál sa Jura Oklešťkú. Ja, tož určitě teho zpěvu ..., no a čeho iného, to by potem už záležalo enom na ročníku! TOALETY TO SÚ PALETY Strýc Oharek vletěl už v posledním tažéní v Hradišti na ty veřejné toalety. Napřed ně dajte deset korun! békla ne něho tá toaletní mistrová u vchodu. Tož tetino ste sa zbláznila! Totkaj sem býl v Praze a tam sem platíl enom dvě koruny. Šak já vám to věřím, ale jak sa tak na vás dívám, tož do téj Prahy to už stejně nestihnete! VĚŘÍL MU V Hradišti na chirurgii, celý v sádře, ležák Janek Rosomáků a s naříkáním sa ptál strýca Čúřila: Strýcu enom ně řekněte, jak sa ně to stalo? Strýc sa trošku zaškňúříl a pravíl: Víš Jane, když byla zrovna na teho Silvestra půlnoc, tož tys vyšél na balkón, rozstáhls ruky a prý že na Nový rok dycky obletíš Hradiště ... no a skočíls... A to ste ně nemohl zadržat? Mohl, nemohl. Já sem býl tak ožralý, že sem myslél že to umíš! TO SÚ CENY Vykládajú si dvá strýcé v hospodě Na Lapači v Brodě: Ty Václave, tak sem býl o téj dovolenéj si zalyžovat v tech Krkonošách. Býl sem tam aj v tom jednom hotélu a tam ti stál pokoj 960 korun! A jaks tam býl dlúho? Tož tak asi pět minut! SLUŠNOST Slušná děvčica, pravila tetička Rozárka svojí neteři, kerú měla na starosti, když sedí při televizi na gauči vedle mládenca, tož ho nedrží celú dobu za ruku! Ale tetino, koktala a červenala sa tá nebohá děvčica, já sem mosela.... to byla právě jediná možnost, jak ostat slušná! STAŘÍČCI Mojí dvá staříčci sú, jak sa praví, dvojčata a to už od samého narozéní. Ten jeden měl robu, když budu pravit, že štíhlú, tož to byla ešče tá, obézní. Ona tak vypadala trochu jak ten český ráj - samá kosť a trosky. Jednúc sa napila červeného vína a to už je co řéct, a staříček pravili, že vypadala jak teploměr. No a jednú zaséj spolkla višňu aj s peckú a staříček mysleli, že přišla do jiného stavu, tož celý týdeň propili. Ten druhý staříček měl robu takovú urostlú, že když letěla po dědině, tož si všeci mysleli, že je zemětřeséní. No, co vám budu vykládat, tá když sa chtěla zvážit, tož mosela do uhelných skladů na váhu. Jednúc sedla staříčkovi na kolena a od teho času měl staříček ploché nohy. Takéj jednúc do ní vrazíl trabant, to víte roba sa enom otřásla a pravila: To ňa nemožete objet? No, možu, ale nevím, estli mi na to bude stačit benzín ... PODLE MLÉKA Dvá mladí manželé nemohli mět dlúho děcko. Nakonec jim doktór poradíl, aby změnili podnebí, a tak odjeli na nejaký čas do Afriky. Po čase napsál manžel svojí matce Anči Kučerovéj dopis: Podnebí tu s nama dělá zázraky, narodíl sa nám kluk, ale protože kojná je černoška, je aj on černochem. Matka mu vzápětí odepsala: Gratuluju ti k synovi. Co píšeš, je určitě pravda, aj my sme ťa krmili v mládí kravským mlékem, a opravdu je z tebe pěkný vůl!



---

www.hradiste.cz
Program a aktualizace Stanislav Lopata
hudba@hradiste.cz
Čas zpracování: 0 sekund