Číslo: 43
27.10.1997
Článků: 43
REDAKCE
ARCHIV
minulých čísel
Rok 1996
Rok 1997
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
| 
 
Bílá paní
Mezi hospodskýma dveřama stál opřený o futra Jožka Kyklop a žďárál sa sirkú mezi řídkýma zubama. Druhú rukú sa škrábál v tech partyjách, co sa na nich sedí a vyhlédál jaká je venku húlava. Pršalo a z brodskéj strany bylo zavalené, že bylo až černo a vypadalo to, že budú najmeněj padat tragače.
Znechuceno si odplúl a zasakrovál jak opavský dráteník. Né enom že sa venku tak blýskalo, ale poscípali mu všeci králíci. Prý chytli tú mixematózu, či co. Gdyž po chvíli zistíl, že si to zaviníl sám, protože ich nenaočkovál, býl napaprčený eště víc. Cosi sa mu šústlo mezi nohama a zamňúkalo. Jak uhlédl jejich kočku Micu, zakúlál očiskama jak ošiděný koňský handlíř, a tak ju levú nohú nakopl, že chuděra přistála až v kaluži tři metry ode dveří. No, negdo to mosél odskákat. Včíl nad sebú krútíl hlavú jak Klaus nad měnovú reformú. Už su jak ten Jaroš Zerzavý, ušklébl sa.
Jaroš totiž chovál doma rúzné zvířacka. Mezi inýma aj andulky a kocúra, kerý býl tak mlsný, že nechytál ani myši. Toto stvořéní bylo chlupaté jak zdivočelý smeták. Gdoví kolik ras sa tu zešlo pohromadě.
No, a jednú sa stalo, že Mindáš, jak mu Jaroš říkál, vyrabovál klec, gde hnízdily výstavní kúsky tech andulek. Enom péří létalo.
Tož ty tak, ty darmožrúte, zaskřípál Jaroš zubama jak rezavýma klešťama. Já ťa naučím v kostele hvízdat! A už držál kocúra pod krkem a rozhlédál sa, gde s ním špelí. V tom uhlédl bečku s déšťúvkú, co stála pod okapem a vítězno si juchl: Šak já ťa naučím, ty potvoro! Potápěčský kurs ti udělám, šak uhlédneš! Aj potápěčský průkaz ti potem vystavím, ty sviňo jedna chlupatá.
Jak vymyslél, tak aj provédl. Chvílu býl kocúr pod vodú, chvílu ho nechál, ať sa nadechne. Býl to potápěčský kurs jak sa patří. Mindáš prskál, sekál okolo sebe drápama, ale Jaroš nepustíl. Po štvrté hodině tvrdého tréninku sa kocúrovi podařilo trenéra seknút, ten zaklél a pustíl ho. Ten sa v momentě zbrchál a hépl za hromadu okleškú, gde sa Jarošovi ztratíl z očí. Včíl už ho třetí týdeň neviděl.
Odpoledňa větr mračniska rozfúkál a večér už bylo v hospodě chlapú jak arabú na bazáru. U všeckých stolů sa probíralo jediné téma - Bílá paní.
Za posledních pár týdňú sa v parku, kerému všeci říkali zámecký, zjevilo v noci už nekolikrát jakési bílé stvořéní. Poprvní to viděl hrobník Štychar, ale tom sa iďa z hospody zdávali aj iné věci, tož mu velice nigdo nevěříl. Kostelníkovi Zhašákovi už věřit moseli. ten býl napolo svatý. Jednú to bílé stvořéní uhlédla aj Markosova roba Térka, gdyž sa o púlnoci vracala přes park z besedy od svojéj vdanéj céry.
Přiletěla dóm jak anarchista s bombú, líčíl tú noc cigán Markos, bílá byla jak čerstvo vylíčený sklep a očiska měla vyvalené jak slimák v octě.
Chlapi, to néni enom tak samo sebú, praví zedník Jaryn Kalfas. Jak včíl spravujeme ten altán, co sa podle něho říká parku zámecký, tož dycky gdyž sa zjeví bílá paní, ztratíja sa nám tam dva míšky cementu. Buď sú to ty nadpřirozené sily, a to by sme měli hlásit na Buchlov, gde majú se strašidlama větší zkušenosti, nebo si z nás dělá gdosi prču.
Dneskaj sa po téj búřce už vyjasnilo a měsíc pěkně svítí, to bude určitě chodit to strašidlo. Tož si na něho pěkně počkáme. Gdo sa nebójí, tož tu se mnú do púlnoci vydrží.
Před púlnocú notně posílení borovicú proti strachu aj proti zimě a s palicama v rukách sa blížili k parku. Kostelní hodiny právě odbily dvanáctú, gdyž si toho všímli. Z altánu sa za velikého fuňání hrabalo ven cosi bílého. A je to tady.
Hrobník Štychar, kerý býl nejvíc otrlý a s duchama ze hřbitova býl jedna ruka zahulákál: Ó, ty mocnosti pekelná, pakuj sa zpátky do hrobu a nás nechaj na pokoji. Eště chtěl cosi dodat, ale události dostaly inačí spád.
Strašidlo sa zarazilo, potom udělalo dva rychlé kroky, jaksi divno sa zakrútilo a s velikým ťápnutím hňáplo do téj najvětší kaluže v okolí. Včíl sa od táď ozývalo enom sakrování, jak když děda Lokšú šlápl v kostelníkových botách do kravinca.
To už stáli všeci chlapi okolo kaluže a Štychar měl slivovicu nachystanú k první raně.
Počkaj ty divočino a rači sa lepší dívaj, húkl na něho Markos a posvítíl baterkú na stvořéní, keré sa po kolenách drápalo z kaluže. Do světla mžúrál Ladin Klepáčú, včíl už bez prostěradla, keré ostalo v kaluži aj s kradeným cimentem.
Rázem sa všecko vyjasnilo. Ladin spravovál barák, tož chodíl v noci lacino nakupovat. Strach ludí z bíléj paní mu měl zaručit klid při jeho podnikání. Ale dnešní búřka a ožralí a nebojácní štamgasti od Kyklopa sa mu stali osudnýma.
Holt tak už to negdy chodí, že aj strašidla špatně dopadnú.
-áčko- |
|
FÓR TÝDNE
Minulý týdeň byly fóry o robách, kerým sa to moc nelúbilo, proto včíl budú o chlapech, ať sa ím to lúbí nebo né.
Co znamená chlap v kyselině sírové?
?????????
No, přeca že problém sa rozplynúl!
Kdy má chlap cenu pěti korun?
??????????
Když před sebú tlačí nákupní vozík!
Jaký je rozdíl mezi chlapem a kobercem?
??????????
Žádný, obá enom ležíja!
Proč nemožú chlapé dostat nemoc šílených kráv?
??????????
Protože sú prasata!
Proč nemožú roby ráno péct buchty?
??????????
Protože majú trúby v práci!
Jaký je rozdíl mezi chlapem a sluncem?
???????????
Žádný. Obá večér nekde zapadnú a vylezú až ráno!
Proč sú chlapé tak málo samostatní?
???????????
Protože sú ženatí!
TO JE TEDA PRAVDA
Ty Jane, ptál sa Matúš Vařajú svojého súseda, nevíš proč venku létá včíl tolik pěkných robek?
Šak to je jasné, protože ty najškaredější sme si natáhali do baráku my.
OTRAVNÉ PITÍ
Pravila jednú tetka Malinova: A s tým svojím věčným pitím už běž k čertu, Rudo!
No, šak já bych šél, ale nemožu věčně otravovat tvoju matku.
NÉNI MATKA JAKO MATKA
Tato, ptál sa malý Jurka, bila ťa nekdy tvoja matka?
Moja matka, Jurko, tá ně nikdy nebila, ale tá tvoja, tá ně občas pohodí!
JE TO OVĚŘENÉ
Jane, ptali sa chlapé, půjdeš s nama v sobotu na fotbál?
To víš, že asi půjdu.
A tvoja ťa pustí?
A co by nepustila, šak sa jí možete optat?
My sa ptat nebudeme, protože jak je vidět na tvojém oku, tož ty sas už ptál!
POLICAJTI TI NEJSÚ HLÚPÍ
Tiskový mluvčí policajtú sa ptál náčelníka: Co mám řéct novinářom k tomu búráku našich příslušníků u Podolí?
Řekněte jim, že je sice pravda, že sa vybúrali, ale na druhú stranu je třeba ocenit, že byli zas první na místě nehody.
TO JE PRAVDA
Chlapé, víte co je najdůležitější při tom skupinovém sexu, ptál sa Bohuš Zemánků v pálenici chlapů.
To teda nevíme, protože sme to eště nedělali, pravili chlapé.
No přeca aby na vás nezapomněli!
VŠECI SÚ KRÁSNÍ
Přišél Vietnamec s papúškem na rameni do redakce Dobrého dňa a jedna mladá redaktorka pravila: Ježiši ten je krásný, odkáď ho máte?
Od Centrumu, tam je jich plno, odpověděl papúšek.
ŠPATNÁ SÁZKA
Matúšu, je to pravda, žes chtěl včéra v hospodě hrát karty o mě? rozčilovala sa Božka Kučerová.
No, pravda to sice je, ale nemosíš sa bát, nikdo ťa nechtěl!
NECO Z FODBÁLU
Bavili sa dvá fotbaloví generální manažéři, či jak sa im to dnes nadává:
Tož co, kúpili ste letos nejaké posily?
Dvě!
A, útočníky nebo obránce?
Rozhodčí!
BEZ SVĚDKŮ
Povídál strýc Hanáčků tetině: Mařeno, počkaj s tú hádků, až tady nikdo nebude.
No, šak tu nigdo néni!
A já su prd? pravíl strýc.
DŮLEŽITÉ RECEPTY
Do Hradišťa do lékárny došél nedávno strýc Otépka z Nové Vsi a pravíl: Pane lékárník, přinésl sem si dva recepty. Ten jeden je pro krávu a ten druhý pro moju starú. Enom to proboha nepopleťte, je to moja najlepší kráva!
ŠKOLÉNÍ PRODAVAČEK
Jeden podnikatel z Brodu školíl svoje prodavačky v obchodě:
Pamatujte si, najdůležitější je OBRAT, OBRAT a zas OBRAT!
No ja, pravila jedna z prodavaček, ale každý sa nedá!
AJ CHLAPÉ SA DĚLÍJÚ
Chlapé, co nechodíja do hospody sa dělíja na tyto skupiny:
a) KUCHŇÁKY - vaříja pro celú rodinu a pijú v kuchyni.
b) DUCHŇÁKY - vlezú pod každú duchnu a pijú třeba aj na zemi.
c) SKLEPŇÁKY - chodíja furt do sklepa kontrólovat estli sa nekazíja brambory a pijú tam.
d) HNOJŇÁKY - ti sú s té svojí tak podělaní, že si pohnójili co mohli.
TO SÚ VYMOŽENOSTI
Policajt si kúpíl nový televizór. Druhý deň jak došél do práce, tož povídál chlapom:
Je to neco parádního. A představte si - zavřete oči a je z toho rádio!
STRÝC POTÁPĚČEM
Růžo, tak sem slyšela, pravila tetka Mrkúsová Anči Smrčkovéj z Mařatic, že ten tvůj starý včéra spadl do sudu s vínem. A neutopíl sa? Ále, kdeže by sa utopíl ten pazúr jeden. Enom si dvakrát vylézl neco zakúsnút!
DOBRÁ RADA NAD ZLATO
Anča Trtkalová potkala svoju bývalú spolužačku ze ZŠ, kerá měla na sobě překrásný kožuch.
Anča jí pravila: Poslyš Mařko, ale ty máš krásný kožuch. Řekni mně prosímťa, jak sa dá k takovému kožuchu dojít?
Tož to máš tak, v podstatě je to jednoduché. Stačí potkat chlapa co má milión. A je to.
Za pár měsíců sa potkaly znova, ale tentokrát už měla kožuch aj Anča. A eště krásnější.
To ti teda pěkně gratuluju Ančo, pravila Mařka, vidím, žes konečně potkala teho milionářa.
Ale gdeby, začervenala sa Anča, podařilo sa ně sehnat dvě stě chlapů, co měli každý po pěti tisícách! |
|
| |
